Když jsem minulý týden ujížděl před hurikánem Ike, nijak jsem nespěchal a bral to po menších silnicích, abych se pokochal exotickou krajinou. Asi 150 km za Houstonem uprostřed Texasu se na jedné ceduli písmena nečekaně poskládala do slova "Vysehrad" a na mě dýchla nejdřív vzpomínka na domov a vzápětí nato na mě žuchla nostalgie. O kus dál jsem narazil ještě na "Komensky", "Breuslav" a "Moravia", a netrvalo dlouho a byl jsem v Praze! Bohužel jsem tam nepotkal ani živáčka (byl pracovní den) a tak jsem musel vzít zavděk jedinou spolehlivou atrakcí malých vesnic, kostelem a hřbitovem. Jak praví klasik, "... když přijedete do nějaké vsi nebo města, sluší se, abyste běželi na hřbitov a pokochali se pohledem na hroby." (J. K. Jerome, Tři muži ve člunu) A i když je to osvěžení, které si jindy vždycky odepřu, tentokrát jsem se nemohl nabažit. Skoro jako na české vesničce, jenom na nebi místo káněte kroužil sup...
Saturday, September 20, 2008
Krajánci
-petr
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
3 comments:
To bych pro tebe mel jeste jeden tip, ted bys to mel mit nekde pobliz:
V pulce cesty mezi Austinem a Dallas/Fort Worth je u dalnice odpocivadlo Czech Stop.
Maji tam vsechny mozne kolace, nadepsane cesky (povetsine spravne, "boruvkove kolacek") - a personal kteremu to je naprosto jedno :-)
Ale jestli budes mit cestu kolem, doporucuju se tam zastavit ;-)
ahoj
Vlada Mencl
Tak to se mi líbí. přesně jako v knize : " sou mladej dou se kouknout na hroby " :-)
MH
V podstatě jediná šance jak zastihnout krajany a trochu si s nima popovídat je nedělní mše (myslím od 11h např. v Praze). Jakákoliv jiná snaha o kontakt nemusí skončit dobře. Stavení jsou rozptýlená a jít někomu na pozemek je asi nemyslitelné. Navíc v Texasu mají lidé hodně zbraní. Pak už by to mohlo skončit u těch náhrobků a to doslova.
Vláďa
Post a Comment