Počasí je univerzální téma srozumitelné lidem z celého světa. Dá se na něj zavést hovor kdekoliv a s kýmkoliv, každý si rád postěžuje. Obzvlášť zdatně si prý vedou zemědělci. V oblíbené kanadské anekdotě si farmář stěžuje reportérovi na počasí, až ho reportér přeruší otázkou, co že je špatně? Vždyť jsou nejlepší podmínky za posledních deset let, dostatek vláhy, slunce, žádné plísně, škůdců málo...? Nojo, ale nevydrží, uzemní ho farmář.
A jak je na tom Galveston? Ukázka typické konverzace nováčka v Galvestonu:
Sekretářka (halasný smích s nádechem hysterie): Tohle nic není. Počkej v srpnu!
Anebo
Kolega: Není.
Nová kolegyně (poněkud dotčeně): Je!
Kolega: Není!
Nová kolegyně (v očích otazníky): ???
Kolega: Počkej v srpnu. To teprve uvidíš, co je vedro.
Vysoká teplota je umocněná velkou vlhkostí a v předpovědi počasí se proto často udává i výsledný subjektivní dojem: 83°F (feels like 91°F), neboli 28°C (subjektivně 32°C). Úleva nepřichází ani v noci - i když teplota v noci o pár stupňů klesne, o to víc stoupne vlhkost. V grafu nahoře je ukázka denního a nočního kolísání teploty a vlhkosti (měřeno ve stínu v sobotu 28.6). Přerušovanou čarou je pro srovnání vynesená konstantní teplota a vlhkost našeho klimatizovaného bytu.