Každých pár měsíců je navíc vyhlášen Cycle to Work Day. Kdo přijede do práce na kole, toho odmění bohatou anglickou snídaní (bohatou na cholesterol a přepálené tuky) a celkovým vyšetřením kola. Je to především preventivní opatření, zručný Dr. Bike tak předchází vážným zraněním, které by si vědci mohli způsobit při pokusech o vlastoruční opravy.
Nebezpečí ale číhá všude a proto nad námi neustále někdo bdí, často i proti naší vůli. Tak například mě vykázali z tělocvičny, protože jsem měl na nohou sandály: "Mohl byste si něco upustit na nohu." Není to dojemné? Citlivější je už snad jenom požární alarm v naší budově. Každou chvíli nás vyžene ven, jednou jsme museli vyklidit pracoviště třikrát za sebou: "Jste poslední pane, následujte prosím ostatní. - Vždyť je to zase planý poplach, už dneska byly dva. - To je možné, ale co kdyby teď doopravdy hořelo?!"
A snad je to rozumný přístup, nikdy nevíte, co si živly usmyslí. V Anglii to každopádně vzali z gruntu a přidělali cedulku "Pozor, hluboká voda, nebezpečí utonutí" ke každé louži. Že by spiknutí trpaslíků-neplavců? Jenže jestli za to můžou trpaslíci, co potom cedulky v lese: "Pozor, padající větve"? Nemluvě o děravých igelitkách ("Nebezpečí udušení") a modelech z papíru: "Pozor na špičaté části, nebezpečí zranění"???
Co myslíte, je to úcta k životu, alibismus, nebo prostě blbost? Hlasujte!
Výsledky hlasování: 1 hlas pro úctu k životu, 4 pro alibismus a 1 pro blbost.
-petr