Ačkoliv jsem se nikdy nezajímal o politiku domácí ani zahraniční, letošní volby amerického prezidenta sleduju s napětím. Původně jsem to tak neplánoval, ale atmosféra událostí mě strhla. Letošní volby jsou v mnoha ohledech jedinečné, tak například jsou to první volby, které sleduju. No ale vážně, poprvé v historii má reálnou naději na zvolení černošský kandidát, Barack Obama. Má na programu řadu vizionářských změn, které nám - civilizované Evropě - řadoví američané závidí. Patří mezi ně finančně dostupné zdravotní pojištění, zkvalitnění školství, zavedení diskuze do zahraniční politiky, ekologický program a přiznání odpovědnosti za globální oteplování.
Proti němu stojí John McCain, jehož volební program mi trochu uniká. Většinou hovoří o svých válečných zásluhách, o hrozbách terorismu, o tom, že "válku v Iráku vyhrajeme". Proslovy obou kandidátů jsou velice emotivní, ale zatímco Obama předkládá konstruktivní vize (nedokážu posoudit jestli naivní), McCain straší "chtějí nás zabít a zničit".
Největší publicitu má v současnosti McCainova viceprezidentka Sarah Palinová. Před reportéry si vedla tak znamenitě, že před první debatou viceprezidentů jeden z politických komentátorů CNN řekl: "Sarah Palinová bude muset v debatě prokázat, že je schopná zformulovat anglickou větu". Nedokázala odpovědět ani na jednoduché otázky, jako například "Jaký denní tisk čtete?" Očekávání bylo tak nízké, že někteří nakonec považovali její vystoupení v debatě za strhující úspěch. Našli se však i kritici. Mnoha lidem vadilo, že mluvila jenom v naučených frázích a neodpovídala na to, co se jí ptali. Působilo to, jako když si maturant ke každé otázce naučí, jak rychle přejít k jedinému naučenému tématu.
Volby jsou za měsíc a jde do tuhého. V rádiu jsem poslouchal zajímavý pořad, ve kterém hlasatel nejdřív přirovnal sociální Obamův program s prvními lety Hitlerovy vlády. Potom Obamu nařknul, že chce zničit to, na čem je Amerika postavená a zavést socialismus. (Slovo socialismus je v takovém proslovu vždycky vzápětí mile podpořeno slovem komunismus). Uzavřel něčím v tom smyslu, že "musíme říct ne diktátu Evropy a Ruska".
V téhle chvíli je každému jasné, komu fandím. Ale i když vyhraje špatný tým, aspoň bude o zábavu postaráno! Americká média jsou teď v sedmém nebi.
P.S. Moje výpověď vypadá tak trochu neuvěřitelně a předpojatě, že? Nic jsem si nevymyslel! Citáty jsou skutečné a nakonec, udělejte si názor sami. Na webu je spousta videí zachycujících tyhle památné události. Pro začátek doporučuji vtipná zpravodajství The Daily Show a Colbert Report.
