Pelikáni

Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis) je v Galvestonu velice hojný, ale jinak stále na seznamu ohrožených druhů. Je to veliký krásný pták, rozpětí křídel až 2.5 m. Na rozdíl od ostatních sedmi druhů pelikánů loví ze vzduchu a do moře se vrhá s polosloženými křídly střemhlavým letem. Když se vynoří s úlovkem, houpe se na vlnách jako velká kachna. Drzí rackové mu pak prý občas přistanou na zádech nebo na hlavě a zkouší mu ukrást ryby přímo z hrdelního vaku, když z něj pelikán vylévá vodu. (To ale nemůžu potvrdit, zatím jsem nic takového nepozoroval.)

Pelikány hubili ve velkém nejdřív kvůli peří na dámské klobouky, potom kvůli (neopodstatněným) obavám rybářů z nekalé konkurence. Potom přišlo DDT, které zeslabuje skořápky vajíček - pelikáni na rozdíl od většiny ostatních ptáků zahřívají vajíčka tak, že na nich stojí... :-(

Co bych k tomu tak ještě dodal? Když jsem viděl jejich příbuzné dřepět v ZOO, nijak zvlášť mi neimponovali. Ale když jsem je poprvé uviděl lětet v sevřené formaci nad mořem, byla to láska na první pohled...

-petr

Proč tak žere? (Zpověď diletanta.)

Je to už šest měsíců co jsem se stal vlastníkem Černého Bleska a pořád si říkám, jestli on nějak moc nežere. Mám k němu neomluvitelně diletantský přístup, asi bych zasloužil zavřít pro týrání. Krmím ho (dolárkama), dávám mu vodu (do ostřikovače), a občas ho vyvezu na projížďku, ale to je tak všechno. Umím ještě zkontrolovat pneumatiky, ale to jsem zatím neudělal, až dneska. A konečně jsem pochopil, proč tak žere. Celou dobu jsem blbec jezdil s pravým zadním kolem poloprázdným!

Než kliknete na obrázek a vstoupíte do fotogalerie, zkuste si malý test představivosti a technologické vyspělosti: Jak asi vypadají tlakoměry, které používají automobilisté nejbohatších zemí světa při dofukování pneumatik? Začněte Japonskem, pak si představte USA, a pak se teprve podívejte na řešení.

-petr

Kolegové

Vybrat si správný pracovní kolektiv je prý důležitější, než vybrat si správnou manželku. (Manželka promine.) Vždyť právě s kolegy tráví pracující člověk nejvíc bdělého času. Takže tady jsou.

Do Galvestonu jsme se slezli ze všech koutů světa. Pro většinu z nás je angličtina druhý jazyk a tak je občas zábavné (častěji však frustrující) sledovat, jak různě mohou znít anglická slova, když jsou modulovaná čínskou, indickou, anebo, když na to přijde, českou výslovností. Nicméně se spolu jakž takž domluvíme. Jak moje šéfová zlomyslně okomentovala, my přespolní si nakonec musíme rozumět, protože všichni sdílíme společnou řeč - špatnou angličtinu.

Když už je řeč o šéfové, myslím, že se můžu pochlubit opravdovou raritou. Nemám jednoho šéfa, ale dva! A když už je řeč o dvou šéfech, můžu se pochlubit dokonce ještě větší raritou. Nejsou to obyčejní šéfové, ale je to manželský pár! (Na fotce dvojice Německo-USA.) Nechám na vaší fantazii, aby si sama domalovala načrtnutou skicu a podle potřeby ji doplnila barvitými detaily. Já jsem na to krátký, dialektický realismus s prvky hororu jsme ve škole nebrali.

-petr