Jak si asi umíte představit, cesta s dětmi byla setsakra náročná. První let je jen hodinový, zahřívací, když jsme přistály, holky už se radovaly, že je to všechno :-) Přestup ve Frankfurtu byl hektický, bylo to daleko a ačkoliv jsme měly více jak dvě hodiny času, nakonec jsme téměř dobíhaly. Jenže druhá etapa cesty, let do Houstonu, nás teprve čekal. Trvá přes 11 hodin.
Řekněme, že jsme to přežily :-) Letušky nás hodně krmily, byly milé a hlavně nám uvolnily sedadlo i pro Dáňu. To mě zachránilo, protože ten obrovský nerudný černoch, co si vedle nás původně sednul, mě dost vyděsil. Holky byly celkem hodné.
Po příletu do Houstonu ná ještě čekala imigrační kontrola, další dlouhé čekání ve frontě, ale pak už bylo všechno za námi a holky se radostně vrhly na tátu :-)
Sunday, February 24, 2008
Letíme za tátou
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
4 comments:
to je taaaak dojemne....
ahoj, tech 11 hodin v letadle teda holkam nezavidim :(, fotky hezke, jak se jim libi za velkou louzi :)?
to posledni jsem psala ja :), zuzka.v
Asi bych nemel mluvit za ne, ale rekl bych, ze se jim tu docela libi :)
Post a Comment